Vzdělávání bez hranic
Škola s výhledem do přírody: Naše vzdělávací dobrodružství na čtyřech kolech
Naši kluci rostou před očima a s každým dalším kilometrem přibývají nejen zážitky, ale i školní povinnosti. Letos se pro nás s Filípkem a Marečkem otevírá nová kapitola – oba jsou oficiálně školou povinní. Filípek sice naskočil do přípravky o rok dříve, s touhou po velkých školních dobrodružstvích, a Mareček už statečně zdolává druhou třídu.
Cestování pro nás není jen sbírání razítek do pasu a fotek do alba, je to náš způsob života. Náš obytný vůz je naším domovem na kolech, a proto i naše každodenní rituály a povinnosti mají své pevné místo, ať už parkujeme pod alpskými štíty nebo na opuštěných místech Skandinávie. Stejně jako denně provoníme náš pojízdný domov vůní vařeného jídla, tak pravidelně věnujeme čas i vzdělávání kluků.
Na palubě naší „školy v pohybu“ nechybí cestovatelský deník, do kterého s nadšením zaznamenáváme naše objevy, ale ani učebnice, pracovní listy a několik knih. Moderní technologie nám také pomáhají – tablety s interaktivními výukovými programy, zejména na matematiku a angličtinu, jsou našimi věrnými společníky.
Naším hlavním cílem je ale proměnit učení v zábavné dobrodružství. Hledáme způsoby, jak propojit školní látku s našimi cestami, aby kluci nevnímali vzdělávání jako povinnost, ale spíše jako hru a přirozenou součást našeho občasného nomádského života.
Život jako nejlepší učitel: Naše lekce za hranicemi všednosti
Naše cesty nejsou jen o školních úkolech a učebnicích. Samotný život na cestách je pro kluky tou nejlepší školou. Vždyť kde jinde se naučí tak rychle samostatnosti a komunikaci?
Doma sice poctivě navštěvují hodiny angličtiny, ale až na cestách dostává jejich jazykové snažení ten pravý impuls. Když něco chtějí, povzbuzujeme je, aby se o to pokusili anglicky. Jasně, ne vždycky je jejich výslovnost perfektní a gramatika bezchybná, ale o to přece jde! O tu snahu, o tu odvahu promluvit v cizím jazyce, o tu radost, když se jim konečně podaří domluvit.
Každá objednávka zmrzliny, každý dotaz na cestu, každý rozhovor s místními je pro ně cennou lekcí, kterou žádná učebnice nenahradí. Učí se překonávat ostych, budovat si sebevědomí a otevírat se novému světu. A my s hrdostí sledujeme, jak se z našich malých cestovatelů stávají sebejistí a komunikativní občané světa.
Albi tužka
Skvělým pomocníkem v tomto ohledu je pro nás kouzelná Albi tužka. Kluci s ní s nadšením prozkoumávají taje lidského těla, vzdálené galaxie, základy angličtiny a fascinující světový atlas. Díky ní se učení stává interaktivní a zábavnou expedicí. A tak naše cesta za poznáním probíhá nejen po mapách světa, ale i po stránkách knih a displejích tabletů.
Naše vzdělávací plány na cestách: Z lavice do karavanu?
Stejně jako si malujeme sny o dalekých cestách, tvoříme i plány pro vzdělávání našich kluků. Letošní září pro nás znamená velký krok – Filípek poprvé usedne do školní lavice první třídy a Mareček už bude zkušeným třeťákem na naší místní základce. Ale kdo ví, co přinese čas?
V našich cestovatelských snech se totiž rýsuje i jeden velký, dlouhodobější plán – na nějakou dobu opustit naši českou kotvičku a vydat se vstříc neznámým dálavám. Zatím ještě netušíme, kam přesně nás vítr zavane a jak dlouho budeme na cestách, zda půl roku, rok, nebo snad déle.
S tímto velkým rozhodnutím by se samozřejmě proměnil i náš přístup ke vzdělání. Opustili bychom zaběhnuté koleje klasické výuky a otevřeli dveře domácímu vzdělávání – takzvanému „domškoláctví“. Téma domácí výuky už nějakou dobu s nadšením studujeme a dokonce máme vytipovanou i školu, která tuto možnost pro cestující rodiny nabízí.
Věříme, že by to pro kluky byla neuvěřitelná životní zkušenost, která jim nemůže uškodit, ba naopak. Ukázali bychom jim, že existují i jiné cesty, jak se učit a poznávat svět. A kdo ví, třeba se naše pojízdná škola stane realitou dříve, než si myslíme!