Daleko od všeho
2. týden na cestě
Oslava narozenin
první pečení v karavanu
NP – Kurjenrahkan, Seitsemisen, Pyhä-Häkki, Hossa
letní teploty na severu
Tiší lidé
Všechno nejlepší miláčku
Rok se s rokem sešel a opět stavíme Mirečkove narozeniny na cestách. Nevím jak vidí situaci přímo oslavenec, ale nám to přijde úplně super, že slavíme na cestách. Vždy je to pro nás všechny výzva. Nejenom pro kluky vytvořit něco pro tátu z minimem materiálu, ale i pro mě, protože dort nesmí chybět a pak ještě nějaká třešnička na dortu. Každý rok, jiný stát, odlišné místo a spousta nových zážitků, i tak může vypadat narozeninový den. Pamatuju si, je to už 11 let co jsme slavili narozeniny v Grand Canyonu. Ráno jsme vstávali ve 4 abychom stihli sejít během dne až k řece Colorado a zase zpět nahoru. Před 2 lety jsme slavili ve Švédsku v NP Tivende, kde jsme na půjčené kánoi jeli po řece a dnes procházíme přes národní park Pyhä -Häkkin. Téměř sami v parku si užíváme turistiku v lese plném starých borovic z nichž nejstarší mají 400-500 let. Část vede opět přes typické chodníčky v mokřadech, kde fotíme masožravé rosnatky a jiné vzácné druhy.
Jinak výzvu pro tento rok splnili všichni členové, kluci stihli nakreslit obrázky s aktuálním tématem (karavaning ve Finsku) a já jsme poprvé vyzkoušela novou Omnii. Maková buchta s jahodami sklidila velký úspěch. Teď už se blíží večer, takže jdeme nahodit pruty a třeba se nám dnes poštěstí, uvidíme.
Divoká příroda jižního Finska
Národní parky na jihu Finska nabízí nádhernou kombinaci hustých lesů, klidných jezer a historicky krajinných prvků. I když je jih Finska hustěji obydlen než sever, dá se zde najít nespočet chráněných oblastí ideální pro pěší turistiku, několika denní přechody ale i míst ke naprosto klidné místa na pozorování ptáků a jiné fauny.
První zastávkou byl park Kurjenrahka, který nás přivítal menším jezerem Savojärvi, které je obklopené rozsáhlými rešeliništi. Kráčeli jsme po dřevěných chodníčcích, které jako by vedly někam mimo svět. Když se mezi stromy vynořil jeřáb, zatajil se nám dech. Tady se příroda nesnaží zapůsobit – ona prostě taková je. Kluci také našli opět vzácné rosnatky o kterých jsme si říkali už loni ve Skandinávii. Docela nás překvapuje, co všechno si kluci z cest pamatují.
V Seitsemien to bylo jiné. Park má starobylý nádech. Borové lesy a tajemná jezírka doplněná o starobylé usedlosti, kam se dá také podívat. Měli jsme pocit, jak bych navštívili naše skanzeny zasazené do Skandinávské divočiny. V noci tu byla tma jako v hrobě a ticho tak hluboké, že nám zvonilo až v uších. A právě to jsme hledali. Usínáme u miniaturního jezírka Teerilampi, kde večer ještě zkoušíme své rybářské štěstí.
Zlatý hřeb přišel v parku Pyhä – Häkki, možná nejméně známý z těch, které jsme zatím navštívili ale tajemné pralesní porosty na nás opravdu působili až strašidelně. Stromy zde rostou více než 400 let a ty nejstarší mají i velice zajímavý popis. Když se člověk dotkne kůry, má pocit jako by se vrátil o stovky let zpět do historie.
A co nás nejvíce zasáhlo, možná právě ten kontrast. Žádné velkolepé hory, žádné dramatické scenérie. Jen ticho, které má ve Finsku úplně jiný nádech a sílu. Národní parky jsou skvělou připomínkou, že Finové si své přírody váží a umí se k ní chovat tak, aby si ji mohl každý užít v její původní podobě.
Když slunce nezapadá a jezera zvou ke koupání
Pomalu a jistě se přesouváme víc a více na sever. Člověk má tak nějak zafixované, že čím víc pojede na sever, tím se krajina bude ochlazovat. Lidé mají Finský sever spojený se zimními scenériemi, zasněženými pláněmi a polární září. V létě ožívá docela jiným tempem. Dny se tu protahují do nekonečna, slunce sotva zimní za obzor a teploty mohou překvapit nejen turisty ale i samotné obyvatele. Teploty často šplhají často i přes 25 stupňů. V kontrastu s tímto teplým počasím zůstávají jezera poměrně chladná, voda je osvěžující někdy až ledová. Je to tedy příjemný kontrast od teplého parného dne.
Na březích těchto jezer vzniká v létě překvapivě živá atmosféra. Děti si hrají na písečných plážích, staví hrady z mokrého písku, skáčou do vody, jako by ani nebyla studená. Dospělí posedávají ve stínu borovic, ponoří nohy do vody a pozorují hladinu, ve které se zrcadlí nekonečné finské nebe.
Finský jih aneb první národní parky
Výhodou ve Skandinávii je, že jsou tady úžasné národní parky, rezervace a zajímavosti na každém kroku. Není tedy kam spěchat a každý den si užíváme klidu, procházek v lesích, rybaření a celkově přírody.
Příroda nás tak rozhodila, takže kluci chodí spát až po 10 večer a podle toho vypadá i vstávání. Takže dost často vyrážíme na cestu až po 10. Užíváme si to zde plnými doušky
Tiší lidé
Na cestě k severním slatinám mi mapy.cz ukázali velice zajímavý bod s názvem Tiší lidé. Rašeliniště vonělo železem a vodou, cesta byla dlouhá a asfaltová. A najednou je po pravé straně vidíme. Vysoké postavy, barevně oděné a z dálky téměř jako živé. Dřevěné kříže zapuštěné do země, na nich pestrobarevný šat mírně zmačkaný deštěm a časem. Tam kde má být hlava, je pouze zelený drn porostlý jemnou trávou a kvítky. I když neměli oči, vypadaly jako by se na nás dívaly. Stály mlčky, jako by na něco čekali. Nehýbaly se, a přece jsme cítili pohyb. Byl to pohyb oblečení, který načechrával místní vítr.
A jak vůbec toto zajímavé dílo vzniklo? Jedná se o umělecké dílo finského tvůrce Reijo Kely z roku 1988, jeho dílo bylo nejdříve vystaveno v Helsinkách. Nakonec se však výstava přestěhovala na podmáčený a rašelinový břeh jezera Ämmänsaari pro jejich charakteristickou nemluvnost a nesmiřitelnost. Co tím chtěl tvůrce říct se však dodnes neví, každý se má prý najít v tomto díle svůj vlastní závěr.
NP Hossa a soutěska Julma Ölkky
Národní park Hossa je pokladem finské přírody, který nabízí širokou škálu zážitků pro milovníky turistiky, přírody i klidu. Tento chráněný území na severu Finska je známé svou nádhernou krajinou, bohatou florou a faunou a množstvím turistických stezek vedoucích přes jehličnaté lesy, okouzlující jezera a skalnaté útesy. Ať už hledáte odpočinek v přírodě, nebo aktivní dobrodružství, Hossa je ideální destinací.
Jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších míst v parku je kaňon Julma-Ölkky – impozantní skalní průrvou, která vás okouzlí svou divokou krásou. Procházka kaňonem je opravdový zážitkem, který vás zavede do srdce finské přírody. Po stezce, lemované vysokými skalami a zelení, se vydáte na cestu, jež vás odmění výhledy na divoké vodopády, tiché jezírka i rozlehlé skály.
Vychutnáváme si klid a harmonii přírody, obdivujeme unikátní geologické útvary a nasáváme atmosféru starých finských lesů, kterou ještě více podtrhuje slabý déšť, který je nedílnou součástí této země.
