Dunajská cyklostezka 2
druhý květnový prodloužený víkend
Melk – Ybbs – Grein – Ardagger – Wallsee
Po 4 dnech opět u Dunaje
Uplynuly teprve čtyři pracovní dny od našeho posledního návratu z Dunajské cyklostezky a už jsme zase na cestě zpět. Naše láska k cestování, nomádskému způsobu života a vůbec k objevování nových míst je zkrátka tak silná, že každou volnou chvíli trávíme společně na cestách. A vlastně vůbec nezáleží na tom, kam jedeme — důležité je být spolu, zažívat nové věci a mít před sebou další dobrodružství.
Tentokrát se vracíme znovu k Dunaji, kde chceme prozkoumat další části oblíbené cyklostezky. Vyrážíme pozdě večer, a protože náš obytný vůz má své tempo, bylo jasné, že až do cíle tentokrát nedojedeme. Nakonec zastavujeme kousek před Sankt Pölten, poblíž malého městečka Herzogenburg, kde nacházíme moc příjemný stellplatz na přespání.
Na cestách nikdy nejsme sami
Ráno se probouzíme doslova obklopeni obytnými auty z různých koutů Evropy. Vedle nás parkuje rodina z Finska, o pár míst dál němečtí důchodci a nechybí ani sympatická posádka z Holandska. Přesně tyhle chvíle mají v karavanovém světě své kouzlo — člověk se během jedné noci ocitne v malé mezinárodní komunitě cestovatelů.
Kluci si po probuzení ještě stihli pohrát na hřišti přímo vedle karavanu a pak už jsme vyrazili směrem na Ybbs an der Donau. V plánu bylo najít krásné místo na stání přímo u Dunaje, jenže jsme znovu přijeli v období svátků. Na spoustě oblíbených míst tak platily zákazy stání kvůli víkendovým akcím a festivalům. A tak nás čekalo další malé dobrodružství — najít nové místo, kde na pár dní zakotvíme.
Nové místo, nová etapa a Dunaj na dosah
Nakonec jsme poměrně rychle našli nové místo k přespání přímo za kostelem v malebné vesničce Persenbeug. Sotva jsme zaparkovali, začaly přípravy na další cyklistické dobrodružství. Kluci si hned nasadili nové helmy a netrpělivě vyhlíželi, kdy konečně vyrazíme. Protože přípravy chvíli trvaly, využili čas po svém a mezitím si dali několik koleček po vesnici.
Plán dne byl jasný — vydat se směrem na východ od Melk. První část trasy vedla klidnou krajinou mezi poli a lesy, ale postupně jsme se znovu dostali až k břehu Dunaje, kde cyklostezka získala úplně jinou atmosféru. Po cestě jsme si dopřáli malé občerstvení v podobě čerstvé jablečné šťávy a domácí zmrzliny, což byla v teplém počasí naprosto ideální zastávka.
Pak už jsme pokračovali dál směrem k Melku, kde jsme chtěli projet až k přehradě s obrovskými stavidly pro výletní lodě. A právě tyhle technické kolosy udělaly na kluky obrovský dojem. Cestou zpět jsme navíc potkali i „živé sekačky“ — stádo oveček, které se stará o údržbu travnatých břehů mezi Dunajem a cyklostezkou. Další z těch malých momentů, které dělají podobné výlety tak příjemné a nezapomenutelné.
Druhý břeh už se nesl hlavně ve znamení nádherných výhledů na Dunaj. Cesta vedla přímo podél řeky a každou chvíli nabízela další pohledy na širokou hladinu, lodě i okolní krajinu. Po trase jsme přejeli ještě dva cyklomosty, které jen znovu potvrdily, jak skvěle je v Rakousku cyklistická infrastruktura promyšlená.
Pokud by člověk chtěl projet stovky kilometrů podél Dunaje, prakticky by nemusel sesednout z kola. Síť cyklostezek je tu neuvěřitelně propracovaná a promyšlená do posledního detailu — cyklomosty, bezpečné přejezdy, podjezdy i plynulé napojení tras umožňují jet dlouhé úseky bez stresu a zbytečného přerušování. Přesně ten typ cyklistiky, kdy člověk jen šlape, kochá se krajinou a nemusí skoro vůbec řešit dopravu kolem sebe.
Večerní zastávka v Ardaggeru
Ještě ten večer jsme se přesunuli do naprosto skvělého stellplatzu v městečku Ardagger, který nás nadchl hned po příjezdu. Místo pro zhruba dvacet obytných aut nabízí všechno, co člověk na cestách opravdu ocení — od výlevky a vody až po elektrické přípojky. Přestože nejde o žádný obrovský kemp, působí celé místo velmi upraveně, klidně a příjemně.
Velkým bonusem bylo moderní sociální zázemí. Toalety byly otevřené nonstop a ať jsme tam přišli kdykoliv během dne nebo večera, vždy byly perfektně čisté. Přesně ten detail, který dokáže udělat cestování obytným autem ještě pohodlnější.
A na své si tu přijdou i děti. Jen pár minut od stellplatzu je spousta možností pro vyžití — bikepark, fotbalové hřiště, lezecká stěna, houpačky i hřiště pro ty nejmenší. Kluci byli nadšení a energie jim rozhodně nechyběla ani po celém dni na kolech.
Navíc celé místo leží přímo na Dunajské cyklostezce, takže stačí ráno nasednout na kola a vyrazit kterýmkoliv směrem. Přesně taková místa máme na cestách nejraději — jednoduchá, pohodová a dokonale propojená s okolní krajinou i cyklostezkou.
250 kilometrů podél Dunaje a dokonalý start sezóny
Zbytek víkendu jsme trávili objevováním okolí a dalšími kilometry na Dunajské cyklostezce. Projeli jsme historické městečko Grein, které nás okouzlilo svou poklidnou atmosférou, barevnými domy a výhledy na Dunaj. A protože už se z toho stala skoro tradice, nechyběla ani nedělní zastávka na zmrzlinu.
Jedním z nejpříjemnějších momentů byla návštěva malé rybářské bašty přímo u cyklostezky. Zatímco my jsme si dali výbornou uzenou makrelu, kluci samozřejmě zůstali věrní své klasice — hranolkům a kuřeti. Přesně tyhle malé zastávky dodávají podobným výletům tu pravou atmosféru a člověk díky nim pozná místa úplně jinak než z auta.
Sobotní trasa nás zavedla až do Wallsee, kde jsme znovu přejížděli přes jednosměrný most nad Dunajem. Stejně jako předchozí dny nás fascinovala obrovská stavidla a technické stavby spojené s plavbou po řece.
Cesta zpět vedla přes spoustu malých vesniček, mezi poli, vinicemi a podél řeky. Přesně ten typ tras, kdy člověk ani nepotřebuje konkrétní cíl — stačí jen šlapat, vnímat okolní krajinu a užívat si společný čas.
Když se za oběma květnovými prodlouženými víkendy ohlédnu, hodnotím je jako naprosto skvělé. Kousek od domova jsme našli perfektní kombinaci nádherné krajiny, skvěle připravených cyklostezek, pohodového zázemí pro obytné auto a hlavně spousty společných zážitků. A s celkovými 250 kilometry jsme cyklistickou sezonu zahájili opravdu stylově.