Dunajská cyklostezka
prodloužený víkend na prvního máje
Traismauer – Krems – Dürnstein – Spitz
Sluncem zalité kilometry podél Dunaje
Dva květnové svátky jsme letos strávili přesně tak, jak to máme nejraději – v sedle kola, jen kousek za hranicemi v nádherném prostředí rakouské Dunajské cyklostezky. Část této trasy jsme projeli už minulý rok, a protože nás úplně okouzlila, bylo letos jasno hned od začátku. Čekaly nás etapy mezi městy Krems an der Donau a Grein, vinoucí se podél majestátního Dunaje mezi vinicemi, historickými městečky a zelenými údolími. Dunajská cyklostezka patří právem mezi nejkrásnější cyklotrasy v Evropě – perfektně upravené cesty, minimální provoz a výhledy, které člověka nutí zastavovat každých pár kilometrů.
A počasí? Naprostá pohádka. Celé dva týdny nás provázelo slunce od rána do večera. Příjemné jarní teploty byly ideální – dost teplo na cyklistiku v krátkém, ale ještě ne takové vedro, aby člověk večer řešil spálená ramena. Nechtěli jsme se každý den přesouvat obytným autem, takže jsme pro oba prodloužené víkendy hledali vždy jedno ideální místo, odkud jsme vyráželi na okružní trasy po okolí. Nakonec se ukázalo, že to byla skvělá volba – čtyři dny na jednom místě, bez stresu a s maximální pohodou.
Malí cyklisti, velké výkony
Kluci už mají něco najeto, ale to, co letos předvedli, nás opravdu překvapilo. Nikdy by mě nenapadlo, že se dá už se sedmiletými dětmi vyrazit na plnohodnotný celodenní cyklovýlet. Někdy jsme zvládli jednu etapu před obědem a druhou ještě večer. Denně jsme společně najeli kolem 50–55 kilometrů, a to v úplné pohodě a s úsměvem.
Mareček je jistý a opatrný jezdec, zatímco mladší Filda je doslova rozený závodník. První víkend jezdil na svém Beany 20, na kterém se podle mě už trochu trápil. Kopce i roviny zvládal prakticky pořád na nejtěžší převod, a tak bylo jasné, že nastal čas na změnu. Na další víkend dostal větší kolo Rascal 24 – a byl to obrovský rozdíl. Bez jediného zaváhání na něj nasedl a okamžitě vyrazil. Jezdil stejně rychle, ale tentokrát už krásně pracoval s převody a celkově působil mnohem jistěji a efektivněji. Bylo vidět, že větší kolo přišlo přesně ve správný čas.
Před výpravou jsme klukům pořídili také nové helmy od Giro a nakonec i jeden nečekaně praktický doplněk. Na první víkend jsme totiž zapomněli doma batoh, takže nebylo kam schovat svačinu ani drobnosti na cestu. Jenže jezdit bez batohu na zádech bylo tak pohodlné, že jsme se rozhodli to vyřešit jinak. Během několika dní jsme pořídili podsedlovou brašnu o objemu 9 litrů a ukázalo se, že je to naprosto ideální řešení. Vejde se do ní všechno potřebné na jednodenní výlet a záda zůstávají krásně volná. Přesně takové drobnosti nakonec dělají celé cestování ještě příjemnější.
Kouzelné zázemí mezi vinicemi a Dunajem
První květnový víkend jsme zakotvili v malé vinařské vesničce Oberloiben, kde jsme objevili naprosto kouzelné místo pro obytná auta. Stellplatz sice není nijak zvlášť vybavený, ale jeho atmosféra to bohatě vynahrazuje. Leží přímo u Dunajské cyklostezky a doslova pár kroků od auta se rozprostírá široký Dunaj, po kterém každý den tiše proplouvají desítky lodí – od velkých výletních parníků až po dlouhé nákladní lodě.
Celé místo působí neuvěřitelně klidně a pohodově. Na upraveném posekaném trávníku se dalo krásně odpočívat, jen sedět na slunci a pozorovat život na řece. V teplejších měsících se tu dá podle všeho i koupat, takže si umím představit, že v létě musí mít místo ještě větší kouzlo. Hned vedle stellplatzu je malá loděnice a také skvělé sportovní hřiště s houpačkami, prolézačkami a dalším vyžitím pro děti. Pro rodiny naprosto ideální kombinace – zatímco jsem vařila večeři, kluci nadšeně řádili na hřišti a vůbec se nenudili. Přesně takhle si představuji pohodový cyklovíkend s obytným autem.
Wachau – cyklistický ráj mezi vinicemi a historií
Do Rakouska vyrážíme na kola pravidelně, ale oblast Wachau má opravdu jedinečné kouzlo. Šlapat mezi vinicemi, mít po boku majestátní Dunaj a projíždět přímo centry historických měst, která cyklistům doslova otevírají náruč, se jen tak neomrzí. Celý region je pro kola dokonale přizpůsobený – od cyklistických semaforů až po perfektně značené trasy, které vás provedou těmi nejkrásnějšími místy. Jednou projíždíte úzkými historickými uličkami, za chvíli se cesta otevře do modernější části města nebo mezi nekonečné vinice s výhledy na řeku.
Dnešní den jsme zakončili se 44 kilometry v nohách a s pocitem, že bychom klidně zvládli pokračovat dál. Nohy sice lehce bolely, ale hlava si odpočinula dokonale. Zítra plánujeme přejet na druhý břeh Dunaje a vydat se směrem k Melk, takže naše malé cyklistické dobrodružství rozhodně ještě nekončí.
A protože ke správnému výletu patří i malé radosti, zakončili jsme den zastávkou v pohádkovém Dürnstein na výbornou zmrzlinu. Městečko jsme zatím jen projeli ze sedla kola, ale už teď víme, že si zaslouží mnohem víc času. Pokud nám zítra zbyde chvilka, určitě se sem vrátíme pěšky a necháme na sebe jeho atmosféru působit naplno.
První máj přesně tak, jak má být.
Den plný kilometrů, meruněk a západu slunce
Dnešní den jsme odstartovali trasou směrem na Spitz. Odtud jsme se přívozem přepravili na druhý břeh Dunaje a po pravé straně řeky pokračovali zpět směrem ke Krems an der Donau. Po krátké zastávce jsme znovu nasedli do sedel a po levém břehu se vrátili až ke karavanu — a to všechno ještě před obědem. Přesně ten typ dne, kdy člověk ani nevnímá kilometry, protože si jen užívá cestu, výhledy a nekonečnou pohodu kolem sebe.
Po odpočinku jsme odpoledne znovu vyrazili do ulic Krems an der Donau a stihli i sladkou tečku dne — večerní zmrzlinu v pohádkovém Dürnstein. Zpátky k autu jsme se vraceli za nádherného západu slunce, kdy se poslední paprsky odrážely na hladině Dunaje a celé údolí Wachau mělo neopakovatelnou atmosféru.
Domů jsme dorazili unavení, lehce opálení, ale nadšení. Projeli jsme velkou část Dunajské cyklostezky, míjeli meruňkové sady i vinice a dnešních 51 kilometrů zvládli kluci naprosto skvěle.
Poslední den mezi vinicemi a Dunajem
V neděli jsme si užili přesně v našem stylu – na kolech, v pohybu a obklopení nádhernou krajinou oblasti Wachau. Vyrazili jsme směrem na Krems an der Donau a projížděli malebnými vinicemi, mezi kterými se každou chvíli otevíraly výhledy na Dunaj i okolní vesničky. Po cestě jsme si v malé samoobsluze koupili dvě lahvinky vína a spokojení mířili zpátky k obytnému autu.
Jenže v čele našeho rodinného pelotonu jel Filda — a odbočku jednoduše minul. Než jsme si všimli, že jedeme špatně, byli jsme o tři vesnice dál. Když jsme se ho ptali, proč tak žene tempo, přišla naprosto odzbrojující odpověď: „Ještě si dáme zmrzlinu!“ 🍦 A vlastně měl pravdu — plán se sice změnil, ale byla to ta nejlepší možná změna.
Pak už následoval návrat k autu, rychlý oběd, naložit kola a 160 kilometrů zpátky domů. Jen na chvíli — už ve čtvrtek se sem totiž vracíme pokračovat dál, i když tentokrát s lehce pozměněným vybavením.
Za dva a půl dne jsme najeli krásných 125 kilometrů podél Dunaje, mezi vinicemi a kouzelnými rakouskými vesničkami. Přesně ten typ výletu, po kterém člověk přijede unavený, ale s hlavou plnou zážitků a s chutí co nejdřív zase vyrazit.
