Cyklistika St. Pölten
30.4. - 4.5.2025
prodloužený víkend
200 km od domu
108 km na kolech
rychlý útěk za hranice všedních dní
Když se konečně ukázalo krásné počasí, nebylo co řešit — padlo rozhodnutí vyrazit na prodloužený víkend. Už delší dobu jsme pokukovali po nenápadném, ale skvělém místě kousek od Sankt Pöltenu, kde se nachází perfektní stellplatz. A teď nemyslím ledajaký: parkování zdarma, voda, výlevka, klid, prostě ideální základna pro několik dní volna.
Je to od nás co by kamenem dohodil, takže vyrážíme ještě večer po práci. Je zvláštní, jak rychle člověk přepne z běžného režimu do cestovatelského módu — zavřít laptop, nastartovat a najednou se svět zklidní. Před večeří už parkujeme na místě.
Kousek od tenisové haly je karavanové zázemí a zároveň malý ráj pro děti. Přímo za autem veliké hřiště, opodál fotbalové hřiště a v létě dokonce i veřejné koupaliště. Teď na začátku léta jsou bazény ještě prázdné, ale horko nám stejně připomíná, že sezóna je za dveřmi.
My si dáme klidnou večeři, nadechneme se čerstvého vzduchu a necháme Fešáka odpočívat po krátké jízdě. Zítra už vytáhneme kola a vyrazíme do okolí plného cyklostezek, luk a rakouské pohody.
Někdy stačí jen pár hodin cesty, aby člověk úplně vypnul. A tenhle víkend má přesně takový potenciál. 🌞🚐🚴♂️
Cyklostezky v okolí Sankt Pöltenu
I když máme v karavanu po ránu ještě příjemnou tmu, první teplé sluneční paprsky nás spolehlivě vytáhnou z postele. Kluci, plní energie, vybíhají na hřiště ještě předtím, než stihnu nachystat snídani. A za chvíli se vracejí nadšení — v ruce drží mapu, kterou ulovili u infostánku. Mapa plná cyklostezek v místní oblasti nám během pár minut vytvoří jasný plán na následující dny.
Základnu máme na místním stellplatzu, který sdílíme s cestovateli z Holandska, Francie i Norska. Je to malé mezinárodní městečko na kolech, kde každý žije svůj příběh, ale večer se všichni potkáme na stejném parkovišti.
Po snídani oblékáme cyklodresy a vyrážíme na sever směrem k městu Traismauer. Cyklostezka se vine podél řeky, míjí tiché vesničky i řady vinných sklípků, které lákají k zastavení. Je prvního května, a tak se symbolicky zastavujeme u rozkvetlé třešně — jeden z těch malých momentů, které dělají jarní výlety kouzelné.
Pokračujeme dál do Sitzenbergu, kde si dáváme svačinu u klidného jezera a kluci nadšeně zkoumají místní hřiště plné originálních atrakcí. Cesta zpátky už vede přes menší kopečky, takže závěr dne dá dětem trochu zabrat. Ale i tak to zvládají skvěle — v nohách mají přes 30 kilometrů, a to je na první letošní cyklovýlet víc než slušný výkon.
Slunce, jezera a ochutnávka malých dobrodružství
Další ráno a slunce nám opět klepe na karavan dřív, než bychom si přáli. Nohy po včerejšku lehce protestují, ale nadšení je silnější, takže dnešní plán má trochu jiný směr. Místo severu vyrážíme po cyklostezce na jih, přímo do St. Pöltenu — a čeká nás víc než jen šlapání do pedálů.
Po dvanácti kilometrech zastavujeme u jezera Viehofner See. Nohy chladíme ve vodě, kluci s nadšením krmí místní rybky zbytky rohlíku a pár odvážlivců se dokonce potápí do ještě studené jarní vody. A pak přichází klasika: „Máme hlad!” — slova, která slyšíme několikrát denně. Naštěstí jen pár kroků od jezera nacházíme krásnou restauraci s terasou, kde funguje oběd formou švédského stolu. Ochutnáváme místní speciality, kluci vybírají mini wiener schnitzel a my si dopřáváme kávu na slunci.
Po obědě se vracíme do sedel. Objíždíme místní jezera, zkoušíme část naučné stezky a cestou vystoupáme i na dřevěnou rozhlednu schovanou mezi jezery. Odtud vidíme celé okolí jako na dlani. Pokračujeme směrem k jezeru Seebühne, kde tentokrát neodoláme ani my a skáčeme do ledové, ale nádherně čisté vody — osvěžení, které prostě k jarním cyklovýletům patří.
Na cestě zpět nás ještě čeká neplánované zpestření: ve vesnici míjíme tureckou svatbu. Hudba, luxusní auta, barevné světlice a radostná atmosféra vnáší do dne úplně nový rozměr. Děti na to koukají s otevřenou pusou — a my vlastně taky.
Vinice, horko a nejhezčí koupačka na závěr
Nový den, nové zážitky. Kola jsou jasná volba, ale ještě víc než šlapání klukům dnes v hlavě leží jediné — kdy se půjdeme koupat? Plán je však tentokrát jiný. Nejedeme kolem jezer, a tak slibujeme, že pokud někde narazíme na hezké místo u vody, koupání bude.
Vyrážíme na východ, skrz vinice a malebné cestičky, které se vinou po svazích. Trasa je místy nahoru a dolů, a tak se během dopoledne slušně zahříváme. S každým výšlápem sílí i touha po osvěžení.
Kolem poledne dorážíme znovu do města Traismauer. Horko nás žene na terasu místní pizzerie, kde si dopřáváme výborný oběd, chvíli oddychu a další várku energie na cestu zpět. Sotva nasedneme na kola, potkáváme historický průvod v dobových uniformách — koně, zbraně, vlajky. Zastavujeme a pozorujeme ten zvláštní okamžik, který jako by nás na chvíli přenesl o pár století zpět.
Pokračujeme podél řeky Traisen. A pak to přijde — několik kilometrů za městem najdeme perfektní místo na koupání. Křišťálová voda, jemný proud, klid. Kluci okamžitě staví hráze z kamenů a Mareček objevuje řasokouli, kterou nosí jako poklad. Atmosféra připomíná Chorvatsko, jen voda je studenější a sladká.
Navečer se vracíme k autu. Balíme kola, unavení, ale spokojení. Tři dny plné slunce, vody, cyklistiky a malých dobrodružství uzavíráme cestou domů — s pocitem, že tahle spontánní zastávka byla přesně tím, co jsme potřebovali.
Prodloužený víkend v okolí Sankt Pöltenu nás překvapil svou rozmanitostí. Kilometry perfektních cyklostezek, klid u řeky Traisen, koupání v průzračné vodě i skvělé zázemí místního stellplatzu vytvořily kombinaci, která se jen tak nevidí. Ideální místo, kde si člověk odpočine a zároveň objeví spoustu krás během pár dní.
Víkend, který nám připomněl, že skvělé zážitky nemusí být daleko.
