Crusis America
Vyrazit na 55 dní objevovat Ameriku obytným autem byl splněný sen. Už samotné převzetí karavanu bylo zážitkem – všechno působilo větší, než jsme si dokázali představit. A během dvou měsíců jsme zjistili, že tento obří „dům na kolech“ dokáže být zároveň naším pohodlným domovem, spolehlivým dopravním prostředkem i místem, kde vznikají vzpomínky na celý život. V článku se podělíme o to, jaké jsou její klady i slabší stránky, co nás překvapilo, jak jsme vyřešili technické detaily a proč se nám na konci cesty nechtělo vracet klíče zpět.
První dojem: všechno je obří
Naše Cruise America obytka měla úctyhodné rozměry – 7,4 m délky, 3,4 m šířky a 3,72 m výšky. A to přitom nebyl největší model v půjčovně, ty dosahovaly přes 9 metrů! Přesto jsme byli připraveni, že v Americe bude prostě všechno větší.
První vstup do interiéru nás ohromil. Prostor mezi kuchyní a jídelním stolem připomínal malý taneční sál, kde se dalo nejen pohodlně pohybovat, ale i rozložit nákup nebo vytvořit dětskou hernu. Kluci okamžitě obsadili velkou zadní postel, zatímco my jsme se snažili zorientovat v prostoru. Poprvé jsme měli obytku se dvěma velkými manželskými postelemi – a to byla opravdu příjemná změna.
Komfort domova: kuchyně, koupelna i obří úložný prostor
V koupelně nás čekala velká sprcha se záchodem. Sprchová hadice spotřebovávala víc vody, než jsme čekali, ale světlík nad sprchou měl nečekané využití – stal se perfektním místem pro náš Starlink, který držel na přísavkách po celou dobu cesty. Umyvadlo bylo mimo koupelnu, což se ukázalo jako praktické.
Kuchyň byla americky velkorysá. Sporák, obrovský dřez a velká lednice s mrazákem, kde vydržely zásoby i více než týden. Během horkých dní jsme dokázali chladit nejen galon mléka, ale i několik galonů vody na treky – nic nebylo lepšího než studená voda při výstupu k Delicate Arch.
Naše auto nabízelo i gigantickou „garáž“ v zadní části, kam se vešly všechny kufry i vybavení. Díky tomu zůstal obytný prostor uklizený a vzdušný.
Teplo i chlad: klimatizace a topení na cestách
V obytné části byla výkonná stropní klimatizace, kterou jsme spouštěli přes generátor. V horkých dnech to byla spása, připojení k elektřině v kempech jsme nakonec ani nevyužili, protože jsme je nenavštěvovali.
Naopak v horách jsme ocenili plynové topení – během pár minut dokázalo vyhřát celý prostor. Nejchladněji nám bylo nad horským městem Breckenridge, kde jsme se ráno probudili do pouhých 3 °C.
Na cestě jsme tak zažili skutečný kontrast – od rozpálených pouští až po ledové horské noci. I když teda těch teplejší bylo mnohem víc.
Drobná zklamání a americká realita
Aby to nebylo jen růžové – na evropské poměry bylo vnitřní zpracování auta trochu ledabylé. Špatně navrtané šrouby, místy škaredě zasilikonované detaily, které nám však na komfortu neubraly. V půjčovně nám k tomu řekli jasně: „Pokud není zlomená pracovní deska nebo roztržená sedačka, drobnosti se neřeší.“
Největší technický problém byla elektřina v obytné části. Fungovala jen při zapnutém generátoru nebo při napojení na síť, což pro nás – s potřebou nabíjet foťáky, powerbanky i provozovat Starlink – nebylo ideální. Chvilku nám to trvalo ale nakonec jsme našli řešení: ve Walmartu jsme koupili měnič, připojili ho k baterii a protáhli prodlužovací kabel přímo do obytné části. Díky tomu jsme měli proud kdykoliv dokonce i za jízdy.
Řízení: jako loď na silnici
Kabina voněla novotou a ovládací prvky měly americký nádech. Na silnici se auto chovalo trochu jako loď – v bočním větru plulo a vyžadovalo pevnější ruku. Automatická převodovka a motor V8 byly naprosto skvělé – hladké výjezdy do kopců, brzdění motorem z kopců a jistota na jakémkoliv povrchu. To je jedna z věcí, po které se nám doma určitě bude stýskat.
Menší nevýhodou byla rozpálená podlaha v kabině. Kvůli katalyzátoru a výfukovému potrubí pod ní se při dlouhé jízdě a vysokých teplotách zahřívala natolik, že se na ni nedalo bosou nohou stoupnout. Teplo sálalo i dlouho po zastavení a větrání během teplých večerů tak bylo složitější.
Bylo těžké se loučit
Celkově jsme si ale na obytku od Cruise America zvykli rychle a během pár dní jsme ji začali považovat za náš druhý domov. Po dvou měsících cestování se nám při vracení auta dokonce zaleskla slza v oku. Byla to zkušenost, na kterou nikdy nezapomeneme – a kterou bychom doporučili všem, kdo o podobné cestě uvažují.
A pokud se do toho pustíte s podporou CK Travel America a pana Greši, budete mít jistotu, že o vás bude skvěle postaráno.
